Proč se stále častěji potýkáme s novými alergiemi?
Je více názorů a teorií. Typická je hygienická hypotéza, která se snaží najít jako jednu z příčin nárůstu výskytu alergií v populaci náš současný „sterilní“ způsob života, bez intimnějšího kontaktu s přírodou, proočkovanost populace proti přenosným nemocem nebo léčba antibiotiky.
Jsme příliš čistotní?
Ano, chybí nám stimulace lidské imunity mikroorganismy, a proto si tělo vytváří místo protiinfekčních protilátek ty alergické. Na vzrůstu počtu alergiků se také podílejí narůstající psychická zátěž, chemizace a technizace, znečištění ovzduší i změny stravovacích návyků, sedavý způsob života či nárůst automobilismu.
Aha, tak to vypadá, že se tomu vlastně ani nemůžeme vyhnout…
Komplexněji vysvětluje nárůst počtu alergiků v zemích s vyšší životní úrovní tzv. hypotéza biodiverzity. Tímto termínem se označuje různorodost, pestrost. Týká se všech živých organismů, tedy jak rostlin, zvířat a lidí, tak i mikroorganismů.
Zdá se, že populační exploze v rozvinutých zemích spolu s urbanizací, změnou životního stylu a výživy způsobuje ztrátu biodiverzity. Ta vede ke změnám mikrobního složení a soužití na kůži a sliznicích střeva, dýchacích cest a dalších orgánů.
Proto dochází ke snížené stimulaci imunity, lidský organismus jinak vnímá nebezpečí, a proto reaguje jiným typem zánětlivé reakce, jejímž klinickým projevem jsou nejen alergie a astma, ale i další civilizační nemoci, jako jsou diabetes, obezita, nádory i Alzheimerova nemoc.
Takže máme vrozené dispozice stát se alergikem, nebo je „uženeme“ během svého života?
Dispozice stát se alergikem je vždy vrozená. Schopnost tvorby alergických protilátek se dědí z generace na generaci a občas vznikne i nově díky dosud ne zcela přesně známým obměnám v genetickém vybavení jedince, které jsou navozeny vlivem prostředí. Pravděpodobnost, že se rodičům-alergikům narodí alergické dítě, je tedy poměrně velká.
To znamená zhruba jakou šanci na výskyt alergie?
Pokud žádný z nich alergické onemocnění nemá, je riziko postižení asi 1:10. V případě výskytu alergie u jednoho z rodičů však riziko stoupá na 1:3, což znamená, že jedno dítě ze tří může být alergické. Významnějším přenašečem dědičné dispozice ke vzniku alergie je samozřejmě matka. Nejrizikovější je situace, kde alergickým onemocněním trpí oba rodiče, v tom případě může být postiženo více než polovina potomků (riziko 1:2). A mají-li oba ještě navíc tutéž chorobu, je procento ještě vyšší a dosahuje 70-80 procent.
Takže je ve hře i možnost, že za několik generací budou alergiky všichni?
Alergici u nás tvoří asi 30 procent populace. Proč k tomu ale došlo, není zcela jasné. Možná zahrála negativní roli souhra výše uvedených situací, včetně působení infekcí, nezdravého životního prostředí, stresů, vlivu nikotinu a dalších faktorů, které způsobují rozvoj onemocnění. V každém případě se u nich změnila imunita a tělo začalo nepřiměřeně reagovat na některé potraviny, pyly, roztoče domácího prachu, vzdušné plísně, hmyz, léky, latex a další látky.
Celosvětově i u nás má nejvíce lidí v populaci alergickou rýmu.
V Evropě jde asi o 69 milionů, u nás zhruba 1,8 milionu. Nejčastěji je způsobena pyly dřevin, travin, včetně obilí, a plevelů, dále pak roztoči domácího prachu, některými dalšími členovci, jako jsou švábi, zvířaty a vzdušnými plísněmi. Nejrizikovější je v tomto směru alergie roztočová. S alergickou rýmou se velmi často pojí i různé alergické oční projevy, jako jsou třeba záněty spojivek.
Přibývají u nás „pylaři“?
V několika posledních letech jsme svědky nárůstu alergie na pyly plevelu ambrozie. Tento plevel se dostal do Evropy z Ameriky a šíří se přes země bývalé Jugoslávie a Maďarsko i k nám.
Alergická rýma je onemocnění považované mnoha lidmi za banalitu, je to sice obtěžující, ale vždyť se na to neumírá. Proto se také často chybuje, pacienti nevyhledají lékaře a tlumí svoje problémy léky. Přitom alergická rýma je preastmatickým stavem. Špatně léčená, nebo dokonce neléčená může způsobit, že alergie horních cest dýchacích postihne i dolní cesty, průdušky a že vznikne astma.
Je alergické astma i dnes nebezpečné? Vždyť ještě koncem 20. století končili pacienti v nemocnicích.
Alergické astma může být způsobeno různými vdechovanými alergeny, jako jsou roztoči, pyly, zvířecí srst (i sliny a výměšky) nebo plísně. Díky dostupnosti moderní inhalační léčby, obsahující neškodné malé množství nadledvinkových hormonů, se nemoc v posledních desetiletích stala nemocí „ambulantní“. Minimum pacientů má tak těžkou formu, že musí být občas hospitalizováno v nemocnicích. Úmrtnost na astma je dnes téměř nulová, zatímco ještě v 80. letech v Československu na něj ročně umíraly dvě děti!
Hodně se v poslední době mluví o potravinové alergii a intoleranci. Může nás strava vážně ohrozit?
Potravinová alergie u nás postihuje asi pět procent populace. Nejčastějším projevem je orální neboli ústní alergický syndrom, kdy lidé pociťují svědění či pálení v ústech na sliznici rtů, tváří a jazyka. Většinou se objevují po ovoci nebo zelenině.
Nebezpečnější, ale naštěstí vzácnější, jsou závažné projevy alergie po požití některých potravin. U kojenců je to po kravském mléku a vejcích, u starších lidí zase po ořeších, arašídech, rybách, semenech a mořských plodech.
A reakce na bodnutí, léky nebo na některé materiály?
Po bodnutí včelou, nebo vosou mohou vzniknout ohrožující anafylaktické reakce. Stát se to může i vlivem léků. Lidé by ale neměli zapomínat, že alergické projevy mohou být vyvolány i fyzickou zátěží, chladem, stresem, změnou počasí a dalšími, někdy i neznámými vlivy.
